Zdravotní rizika a nemoc v zahraničí

Ještě než utečeš lapat ty nejlepší zážitky svýho života, odškrtej si ze svýho předodjezdovýho seznamu pár položek. Všichni máme zdraví jenom jedno a tenhle krátkej článeček proto považuju za jeden z těch důležitějších. Asi se tu nedozvíš nic novýho, ani převratnýho, ale některý věci je prostě dobrý si připomenou klidně i víckrát:)

Co oběhat ještě před odjezdem

  • Prohlídky u doktorů

Já vím, nestíháš, máš asi milion věcí na zařizování a času zoufale málo. Ale i tak ti všema deseti doporučuju skočit ještě před cestou k obvoďákovi. Udělejte preventivní prohlídku, popřípadě i testy, jestli je všechno v pohodě. Na prohlídce máš poslední možnost dostat recept a nějaký ty léky si do zásobičky nakoupit. Pokud máš alergie, trpíš na záněty, angíny, nebo cokoliv jinýho pořád dokolečka, počítej s tím, že i v zahraničí tě to chytne. A za tu dobu možná i víckrát!

Hned po obvoďákovi bych pak zaběhla ještě k zubaři, na oční, a v případě holek i na gyndu. Pokud se tam náhodou na něco přijde, máš čas s tím ještě před odjezdem něco udělat.

  • Povinný očkování

Do některých zemí potřebuješ i povinný očkování. Doporučuju si tohle před cestou fakt zjistit, protože bez něj bys měl po příletu na letišti nekompromisní červenou stopku. Na očkování do zahraničí existují speciální očkovací centra, který najdeš snad v každým větším městě. Jsou to centra cestovní medicíny. Tam se poptej, co do tvý země kromě toho povinnýho i doporučují.

Nemusíš hned na všechno kývnout a nechat to do sebe narvat. To bych ti ani nedoporučila. Cestovatelskej základ je ale fajn. Možná ti postačí i klasický očkovací trio. Což je tetanus, žloutenka A+B a brišní tyfus. No a pokud náhodou těch očkování potřebuješ víc, udělej si mezi nimi dostatečnou časovou rezervu. Ať tě to všechno najednou nesloží.

Taky je do zahraničí celkem důležitej mezinárodní očkovací průkaz. Ten ti s radostí za pár korun a pět minut k tomu vystaví právě v těchhle očkovacích centrech. Ve světě by ti byl ten náš českej jaksi na nic, když by mu nikdo nerozuměl.. :)

  • Cestovní pojištění

No a ještě samozřejmě cestovní pojištění. To doporučuju opravdu všem, na celou dobu cesty a v jakýmkoliv případě. Ano, dokonce i v případě, že tam odjíždíš normálně za prací a tudíž budeš i klasicky nahlášenej na zdravotním tam. Proč proboha? O tom se víc rozepíšu v sólo článku zaměřeným právě na pojištění. Bude tu k přečetení už brzy:)

Nástrahy v zahraničí

Jako vždy a jako se vším je nejlepším lékem prevence. A na cestách to platí obzvlášť.  V zahraničí musíš být fakt mnohonásobně opatrnější, než u nás. Nebudeš si totiž moct jen tak skočit při onemocnění ke svýmu doktorovi, kterej tě už skrz na skrz zná, nebudeš moct svůj kolikrát zepeklitej zdravotní problém řešit v češtině a nebudeš moct využívat naše poměrně dostupný a za mě i docela hezky fungující zdravotnictví. To jsou už samy o sobě dost silný argumenty. 


Každopádně v zahraničí se k tomu přidává ještě spousta dalších věcí. Třeba podnebí, na který nejsme tak docela zvyklí, jiný infekční nemoci, rizikový zvířata, potraviny a další podobný "nástrahy".

  • Jídlo a pití

Ne všude mají tak dobrou hygienu a potravinářský předpisy jako u nás. Byla bych proto osobně hodně opatrná při konzumaci ne úplně lákavě vypadajícho, nedovařenýho, nebo dokonce syrovýho jídla. Všechno co se dá, bych si nejdřív oprala, nebo oloupala. V zemích, kde neteče pitná voda z kohoutku, bych si samozřejmě kupovala balenou, nebo si ji aspoň převařila. A pokud bych si pití někde objednávala, nestyděla bych se zeptat, jestli tu vodu filtrují. A obzvlášť tohle bych řešila u ledu. Konkrétně ten jsou totiž nějací experti schopní udělat právě z tý kohoutkový. Což teda moc nechápu, ale bohužel. 

No nic, pojďme to trochu zkrátit. Tohle všechno bych si prostě hlídala, ať se pak někde v zahraničí nezmítám v křečích, v horečkách, nebo s parádní infekcí. 

  • Sporty a úrazy

Přijde to jenom mně, nebo v zahraničí jaksi posouváme svý limity? Jsme nebojácnější, zkoušíme, blbneme, jsme rozdovádění a řádíme? V určitých oblastech je to super, ale jak jde o zdraví, mám na to teda konzervativnější názor.

Je strašně hezký skákat ze skály do moře, sjet si na kole zajímavej trek, vyšlápnout si na tu nejvyšší horu široko daleko, svištět na skútru jako drak, přebíhat rušný silnice ve snaze všechno vidět, nebo se opít a vymýšlet hovadiny. Ale nezapomínejme při tom všem dobrodrůžu myslet taky na svý zdraví a bezpečnost. V zahraničí se řeší zdravotní problémy o dost komplikovaněji, takže je nejlepší se jim na kilometry vyhnout. Pro lehčí případy je dobrý s sebou vozit malou cestovní lékárničku, aspoň ten nutnej základ pro první pomoc. 

  • Zvířata a nemoci

U nás v Česku jsem nepřišla snad na jediný zvíře, který by nás mohlo doopravdy vážně životně ohrozit. No dobře, tak tu máme velmi velmi vzácnou zmiji, uznávám. Pak divoký prasata a vlky, kteří se ale ve finále bojí víc nás a kteří při náhodným setkání raději urychleně zdrhají. Jo a ještě klíšťata, kde teda hrozí celkem obávaná borelióza a encefalitida.

Oproti tomu ale v zahraničí na nás číhá mnohem víc a hlavně mnohem nebezpečnějších "živoucích nástrah". Jasně, jak kde. Ale třeba v moři se můžou sem tam vyskytovat smrtelně jedovatý ryby, medúzy nebo žraloci. V tropech na souši zase hadi, pavouci, štíři a divoký šelmy. Na horách medvědi a vlci. Neméně nebezpeční jsou ale i celkem nenápadní komáři, kteří přenáší dost závážný a někdy právě i smrtelný nemoci. Na pozoru bych se osobně měla i před toulavýma, agresivníma, nebo naopak až moc přítulnýma zvířatama. Přehnaná úlisnost může značit (v některých zemích poměrně dost rozšířenou) vzteklinu. Dokonce jsem si poslechla i pár příběhů o tom, kdy hlazení toulavýho pejska mělo dohru ještě dlouho po návratu domů. Cestovatelé si totiž od chlupáčů přivezli roztoče, kteří se jim hezky zavrtali a pak parazitovali pod jejich kůží, brrr. Nechci děsit, ale je prostě fakt, že i zvířecí nebezpečí je na cestách poměrně reálný. Rozhodně nic nezkazíš tím, když si o místním zvířectvu, ideálně ještě před cestou, co nejvíc naštuduješ. 

  • Počasí

V zemi, kam cestuješ, bude pravděpodobně jiný klima, nebo aspoň počasí a teploty. Což má svý výhody, ale pro tebe bohužel i potenciální rizika.

Kde je vedro a dusno, je fakt dobrý mega pít a schovávat se před ostrým poledním sluncem. Tohle mi vždycky omílala mamka a fakt jsem tyhle řeči nesnášela, ale měla samozřejmě pravdu. Jednou jsem totiž přesně tohle zkombinovala, ale v dost nešťastným poměru. Výsledek tohohle mýho senza opalovacího odpoledne se jmenoval úžeh. Bylo mi skoro týden děsně špatně, co krok se mi motala hlava, byla jsem úplně vyřízená a nemohla prakticky vůbec pracovat.

Taky je dobrý nezůstávat po koupání v mokrých plavkách, protože to je zas super na záněty močáku a jiný senzační infekce. O tom bych ti taky mohla pár svých story povyprávět.

No a vyhýbat se pokud možno klimatizaci. Tu jsou schopní speciálně v jižních evropských zemích nebo v USA nastavit na fascinující teploty a čeká tě z toho akorát tak brutální angína. Při tak extrémních změnách teplot venku a vevnitř dost možná i bolení kloubů. S tím jsem při práci pokojské ve vyklimovaných hotelech já osobně totiž docela dost bojovala..

Jestli máš namířeno naopak do zimy někam na sever, a budeš částečně pracovat i venku, nepromokavý boty a termo věci jsou podle mě fakt naprostou nutností. Z promrznutí můžou být taky výborný komplikace, od angíny,až po podchlazení a zápal plic. A ten už se teda léčí dost komplikovaně a hlavně zdlouhavě. A nutno dodat, že ty tam musíš být především ready a makat, ne celý dlouhý týdny proležet v posteli a léčit se. Něco takovýho by totiž tvůj šéf asi jen těžko rozdýchával..

Ehm, vím, že tyhle mý "moudra" jsou vtipný a trapný dohromady. Každopádně mluvím teď ze svý vlastní zkušenosti. Protože není snad nic horšího, než být nucenej v práci od rána do večera lítat a dřít, a to i přesto, že je ti skoro na umření..

A co na to tvůj šéf, pokud onemocníš??

Tohle všechno jsou sice moc pěkný, ale spíš takový hodně obecný informace. Chápu. Většinu lidí zajímá asi hlavně to, jak to pak probíhá v realitě. Teda ve chvíli, kdy tě nějaká ta nemoc během práce v zahraničí vážně skolí.

Moje zkušenost je taková, že pokud se stane a náhodou onemocníš, dívají se na tebe skrz prsty. Ano, kolegové i zaměstnavatel. Všichni. Přijel jsi tam hlavně za prací a pravděpodobně ještě v tý nejvyšší sezoně a frmolu. Takže to, že tě nutně potřebují a kolegové dělají o to víc i za tebe, ti dají dostatečně najevo. Obzvlášť ještě v případě, kdy pracuješ a zároveň bydlíš na stejným místě a mají tě tak pořád na očích. Což je při práci v zahraničí celkem obvyklý. Nechají ti na zotavení sotva pár dní a už se budou nenápadně vyptávat, jak to s tebou vypadá.

Nerada to říkám a rozhodně s tím nesouhlasím, ale určitě se nebudeš moct vyležet tak dlouho, a tak v klidu, jako bys to udělal za normálních okolností doma. Samozřejmě záleží na tobě, jak moc tvrdej a nekompromisní budeš a jak si svý zdraví dokážeš hájit. Nemůžou tě vyhnat z postele v horečkách, to je jasný. Ale rozhodně to budou zkoušet. 

I já byla během práce v zahraničí několikrát nemocná. A musím teda říct, že zážitek nic moc. Buď jsem úplně normálně pracovala, i když mi bylo fakt špatně a trpěla jsem.. Nebo jsem se vyležela stěží jeden dva dny, pak bohužel podlehla tlaku okolí a vrátila se zpátky do práce. Ještě ke všemu to většinou skončilo tak, že jsem si musela na to svoje "ležení" vybrat můj tak moc očekávanej a hlavně jedinej volnej den z toho týdne. No jo, já na tohle byla vždycky moc měkká, bohužel. Ty to ale snad zvládneš líp:) 

Pomohl ti článek? Pokud ano, budu ráda za sdílení dalším váhajícím dobrodruhům:)